Kulatý stůl: Doprava v Kamenici a okolí

Z Václavského náměstí je to do Kamenice 25 kilometrů. Půlhodinka cesty – v ideálním případě. Tak tomu bývalo ještě v polovině 90. let. A dnes? Úměrně tomu, jak přibývá domů, přibývá také automobilů na silnicích. Uvnitř Kamenice i kolem ní, hlavně směrem na Prahu.

Je naděje na zlepšení? Nastane zhoršení? Jaké řešení nabízí do budoucna PID? O tom všem si povídáme “u kulatého stolu” s Pavlem Šotolou (PŠ), Aloisem Kačerovským (AK), Vladimírou Benešovou (VB), Marií Hajduškovou (MH), Pavlou Veselou (PV), Petrem Novým (PN) a architektem Patrikem Kotasem (PK), odborníkem na územní plánování, urbanismus a dopravní stavby.

 

1/ Ranní cestování do Prahy do škol a do zaměstnání po „staré benešovské“ se stalo noční můrou pro mnoho lidí. Dopravní zácpa začíná již před Jesenicí. Přesto místo do autobusu nasedáme raději do aut. Proč? 

AK: Přeplněné autobusy stojící  v zácpách znechutily každého, ale nejvíce asi děti dojíždějící do Prahy. V podstatě každé dítě, které znám, chce bydlet v Praze. Kamenice jim v posledních dvaceti letech nenabídla nic, co by je tu udrželo. Navíc to obtížné dojíždění, také večer. Je to až sociologický fenomén. A hlavně selhání nás, dospělých.

PV: Cesta autem poskytuje soukromí, i když v koloně aut. Autem se navíc člověk dostane přímo tam, kam potřebuje, bez přestupování. Čas strávený na cestě v přeplněném autobuse je výrazně delší. Dojíždění dětí autobusem na kroužky je také nemyslitelné kvůli zpoždění. Nespolehlivost, nevýhodná cena, zvláště pokud z rodiny dojíždějí 2-3 členové, nepohodlí, kolony a přestupy. V čem je výhoda veřejné dopravy? S rozvíjející se výstavbou by se měla zlepšovat infrastruktura, což se bohužel neděje. Přicházejí spíše developerské projekty, které navyšují počet obyvatel, mění ráz krajiny a komplikují život obyvatel.

MH:  Systém PID zřejmě zatím neumí uspokojit cestující tak, aby na sebe spoje navazovaly a byl jich dostatečný počet. Problém ve špičkách na „staré benešovské“ začíná už v Kamenici. V lokalitě Ládví – Valnovka – Ládeves  za posledních 10 let vzniklo mnoho nových domů a z chat jsou RD, čímž přibylo významně aut, nepříjemného hluku a prachu. Ranní dopravní zácpy na Valnovce nejsou výjimkou.

VB: Souhlasím. Ranní dopravní zácpy si řidič užije už v Kamenici – u školy a kvůli různým  dopravním omezením v obci. Jednu ze dvou nejpřímějších dopravních tepen směr dálnice D1 máme dlouhodobě uzavřenou. Druhá z tepen je dlouhodobě přetížena na křižovatce na Želivci směrem od Štiřína. Čekání zvláště v podvečerních hodinách je cca 20 minut, nemluvě o pátku. Snad se práce na opravě hráze Křísovského rybníka podaří o nejdříve dokončit.

PŠ: Nezapomínejme, že doprava do škol a zaměstnání veřejnou dopravou z Kamenice je kromě jiného ztížena absencí přístupových chodníků na zastávky PID. 

PN: Přestože máme velice slušnou veřejnou dopravu, která je i po letošním zdražení stále výrazně levnější než celkové náklady na vlastnictví a provozování auta, tak nám zatím vychází individuální automobilová doprava jako nejpohodlnější řešení, za které jsme schopni si připlatit. Když stojím v zácpě, často si uvědomím, že ta zácpa jsem já. Jsme to my, kdo neseme zodpovědnost za zpoždění hromadné dopravy, za její špatnou použitelnost. Jsme pohodlní a v tomto případě i bezohlední.

 

2/ Je pro Kamenici řešením návaznost na vlakové spojení? Lidé u nás raději jedou autem v dopravní zácpě… Máte pro to nějaké vysvětlení?

VB: Samozřejmě, jde o čas. Kdo vyzkoušel cestu linkou 461, která je spíše „vyhlídková“, příště si rozmyslí, jestli pojede znovu. Tato linka sbírá lidi z Velkých Popovic a Kunic, kteří ji využívají hojně. Kolika lidem z Kamenice ale dává smysl při cestě do Prahy? Jde totiž o to, jak rychle se z Kamenice dostanou na vlak. Moc rychle ne.

Jako příklad uvedu syna studujícího na Zahradním městě. Pojede-li v ideálním čase autobusem z centra Kamenice do Krče a dále na Zahradní město, je to 1 hodina 10 minut bez dopravní zácpy, což se ve špičce nestane. Zvolí-li autobus č. 461 na trase Kamenice – Strančice a následně jede vlakem na Zahradní město, trvá to 57 minut až 1 hod. 3 minuty a to musí spoje na sebe navazovat! Pojede-li autem Kamenice – Strančice a dále vlakem na Zahradní město, je to 40 minut plus čas na zaparkování auta u nádraží. Volí tedy auto a to i z důvodu, že vlak jezdí mnohem častěji než linka 461, která od 7 do 9 hodin ráno nejede z Kamenice na vlak vůbec! Během dne jede do Strančic jen 15x. Časově by mohlo pomoci, kdyby jel spoj z V. Popovic do Strančic přímo. V opačném směru by ráno autobus pomohl lidem, kteří chodí pěšky od vlaku do logistických center u dálnice. Východiskem by mohla být také obnova vlečky do Velkých Popovic.

PN: V současné době se zdají být Strančice daleko, ale to se změní. Kromě adrenalinového zážitku jízdy na elektrickém skútru např. po „staré benešovské“ do budoucna nevidím jinou možnost, než se v rozumném čase dostat do Strančic na vlak. Otázkou je, jak. Nabízí se např. sdílená individuální doprava, zrychlený spoj hromadné dopravy, obecní elektromikrobus dopravující lidi na vlak a děti ze vzdálenějších osad do školy, oddělený koridor pro cyklisty a ostatní malou jednostopou dopravu. Vypadá to jako vzdálený horizont, ale pokud se nezačneme připravovat dnes, dopadne to jako s uvažovaným rozšířením „staré benešovské“. Měla mít třetí pruh určený pro hromadnou dopravu. Nebyla to však priorita. Dnes již na to není místo, a tak máme problém.

PK: Kamenice, stejně tak jako mnoho dalších sídelních útvarů v okolí Prahy, má dominantní dopravní vztahy v přímém radiálním směru do Prahy. Je tedy logické, že intuitivně i racionálně většina dojíždějících do Prahy se orientuje na trasu staré Vídeňské, resp. Benešovské silnice. Je to nejpřímější směr. Směr na Stránčice s napojením na železnici je rovněž důležitý, ale díky konfiguraci terénu a průchodu řadou obcí nelze tento směr vnímat jako rychlé spojení. Výrazné zkapacitnění této silnice asi nepřichází v úvahu, navíc nelze nekonečně komunikace pouze zkapacitňovat. Rychlé autobusové spojení do Stránčic by bylo určitě na místě jako jeden z krátkodobě dosažitelných cílů. Přiznejme si však, že tím hlavním dosažitelným cílem by měl být tlak na ROPID, aby se výrazně posílila četnost spojů po staré Vídeňské, resp. Benešovské silnici.

 

3/ Lidé z Kamenice a okolí  musí mít možnost nechat někde auto či kolo, pokud chtějí jet do Prahy hromadnou dopravou. V podstatě jde o záchytná parkoviště. Kde by mohla vzniknout?

MH: Využívat v Kamenici parkoviště kolem obecního úřadu není žádoucí. Mělo by sloužit ke krátkodobým stáním (nákupy, návštěva obecního úřadu, lékaře, restaurace či kulturní akce). Odstavné parkoviště vybudované za účasti více obcí s návazností na autobusovou dopravu směrem do Prahy a z Prahy by mohlo mnoha lidem ulevit. Spolupráce nejen v oblasti dopravy by se mohla obcím vyplatit. Otevřít taková témata napříč obcemi a hledat možnosti spolupráce bude v budoucnu nutné. Praze se budeme neustále přibližovat a jednou se můžeme dokonce stát její součástí.

VB: I zde je třeba plánovat v dlouhodobém horizontu. Odstavné parkoviště by mělo být tak velké, aby  stačilo i za 10 let. Města často řeší tyto problémy podzemními garážemi nebo parkovacími domy. 

 

4/ V okolí Kamenice by se v létě  možná dalo uvažovat o širším využití kol. To by ovšem předpokládalo kvalitní a bezpečné cyklostezky. Vidíte v tomto budoucnost?

PV: Cyklostezky mají smysl. Měly by být součástí dopravní infrastruktury tam, kde je to možné. Cyklisté spolu s auty na jedné komunikaci představují velké riziko. Při stavu silnic u nás často není možné, aby cyklista jel po kraji vozovky bez nebezpečí pádu. Myslím, že mnoho lidí od jízdy na kole odrazuje právě nebezpečí, které je na silnici čeká, pokud chybí cyklostezky.

VB: Mám pocit, že cyklostezky, které vznikly před nějakou dobou, dále nerozvíjíme.  Řada lidí během pandemie oprášila kola a zjistila, že je možno nechat auto doma a udělat něco pro své zdraví. Jenže kudy až do Prahy a zpět, když ne klasicky po silnici? Pokud vím, nějaké cyklotrasy naším směrem z Prahy již existují, vedou však po běžných silnicích, nikoli jako samostatný koridor pro cyklisty.

 

5/ Kamenice leží v přípražské zóně a nevyhnutně bude ovlivněna plánovanými velkými dopravními stavbami.  Jak se to u nás konkrétně projeví?

PN: Obávám se, že se za 10-15 let Kamenice významně dotkne výstavba dálnice D3 trasovaná přes Posázaví a Jílové u Prahy, která bude zaústěná na D0 (pražský okruh) kousek od Jesenice. Zřejmě dojde k dalšímu zahuštění dopravy na Vídeňské a to se promítne i do situace na „staré benešovské“, čímž se zpomalí také  hromadná doprava. Významné zhoršení dopravní situace nastalo již po zprovoznění D0 a přivaděče na Vídeňskou. Pokud D0 stojí, je to vážný problém již dnes.

Myslím ale, že to neovlivníme. Nezbývá než doufat, že se společnost bude vyvíjet udržitelným směrem a automobilů začne ubývat. Vždyť osobní automobil je ta nejhorší investice, většinu času někde bez užitku stojí a zabírá místo.

PK: Napojení dálnice D3 na Pražský okruh nevnímám jako problém, nýbrž jako výhodu. Napojovací komunikace vedoucí k dálničním křižovatkám na D3 mohou Kamenici, stejně jako dalším okolním obcím, pomoci. Intenzita dopravy se rozmělní do více směrů, což je žádoucí. Skutečnost, že po uvedení do provozu části pražského okruhu došlo k výraznému zhoršení propustnosti na staré vídeňské, resp. benešovské silnici, není principiálně zaviněna vznikem dálničního okruhu, nýbrž tím, že bylo uvedeno do provozu pouze torzo zamýšleného dopravního systému. Uvědomme si, že přivaděč do Vestce měl mít od okružní křižovatky ve Vestci pokračování směrem k Jižnímu Městu. Nebylo realizováno! To znamená, že dopravní efekt okruhu se takto popřel. Vytvořme silný tlak na dostavbu celého systému. Teprve potom bude komunikační síť fungovat. Nejedná se o žádné megalomanské projekty, nýbrž o reálnou vizi struktury komunikací pro dopravní prostředky, ať už je budeme nazývat klasickými automobily, elektromobily nebo jinak definovanými vozidly.

 

Problémy se nevyhýbají ani komunikacím uvnitř Kamenice. Špatný stav vozovek vede k uzávěrám, které se potom negativně projevují jinde. Neexistence chodníků podél silnic 2. třídy (stará benešovská, Ringhofferova ve Štiříně), zvýšení počtu aut obecně i jejich vyšší koncentrace v určitých místech. Problémy při vyjíždění ze vrat na tzv. průjezdní komunikace, kde auta často projíždějí vyšší než předepsanou rychlostí. Úsekové měření jenom někde.

6/ Je úsekové měření v Kamenici rozmístěno dostatečně? Plní účel?

AK: Dopravu v obci lze určitě zklidnit i úsekovým měřením. V Kamenici už ho máme a je potřeba dále ho aplikovat na místa, kde se jezdí nejrychleji. Nadměrná rychlost aut  totiž také obtěžuje hlukem. Auto, které jede předpisově, skoro není slyšet. To, které jede stovkou, vás v noci vzbudí. Ti z nás, kteří bydlí u silnic, si proto místo plotů staví zdi. A vypadá to tady jako v Bogotě.

VB: Souhlasím,  uvnitř obce  bych se také přimlouvala za více zpomalovacích pásů (ale tam, kde mají smysl!) či za zpomalovací nájezdy před vjezdem do obce. Úsekové měření je dobré, ale, nezapomínejme, platíme za něj Říčanům. Ani pokuty za překročení rychlosti nejdou do pokladny naší obce, protože Kamenice si úsekové měření objednala právě u obce s rozšířenou působností, tedy u Říčan. Je proto třeba kombinovat různé způsoby, jak přinutit řidiče sundat nohu z plynu.

MH: Systém úsekového měření není dokončen z Ládví až na Valnovku, ačkoliv se schvaloval už někdy v roce 2017. Takto byl navržen a schválen zastupiteli, ale nikdy nedošlo k realizaci umístění radaru na zastávce Valnovka směrem do Kamenice. Většina aut, nemluvě o motorkářích, tu proto nedodržuje rychlost povolenou v obci. Za radary na Ládví ještě zrychlí a jedou rychle až do Olešovic. V úseku Valnovka – Olešovice stále ještě není chodník, i přestože obyvatelé Ládví hojně chodí do Kamenice pěšky.

 

7/ Chodíte po Kamenici pěšky? Cítíte se komfortně a bezpečně? Která místa považujete za problematická?

AK: Pěšky po Kamenici je to zatím za trest. V okolních obcích je z dopravně technických staveb zřejmá úcta k chodci. Ochrana toho nejslabšího je přeci ve slušné společnosti prioritou. V Kamenici stále ještě ne. Dominance aut na úkor chodců je zde zřejmá. Pro inspiraci stačí zajet třeba do Týnce nad Sázavou. Není to daleko, ale z hlediska ochrany chodců je to jiný svět.

MH: Na Ládví je nový povrch vozovky, přibyly chodníky i nové osvětlení. Někde chodníky ale ztěžují výjezd od nemovitostí na hlavní silnici, hlavně tam, kde je parcela níže než vozovka. Auta tam po zbudování chodníků musí překonávat terénní nerovnosti.

PŠ: Chodit pěšky není bezpečné a příjemné. Postrádám řešení kolizí a problematických, nebezpečných míst. Týkají se naší obce, ale na řešení situace by se, tam kde je třeba, měly podílet  i sousední obce nebo návazné úřady jako MěÚ Říčany, OÚ Sulice, Krajský úřad Středočeského kraje nebo majitel  rybníků Líšno.

Jako příklad uvedu opravu hráze a silnice u rybníka Křísov. Na to navazuje řešení situace na křižovatce Hlavní – Štiřínská -Kostelecká. Bez semaforu tam ve špičkách dochází k dopravní zácpě. Je v zájmu všech, aby Líšno, a.s. co nejdříve opravilo poškozený požerák a obec komunikaci na hrázi. Ze strany Líšna už práce od 2. poloviny září probíhají.

Kamenice byla protkána sítí stezek pro pěší. Co z ní zbývá? Stále ještě můžeme chodit po tzv. Pištrajchu¹⁾. Z hlediska ochrany přírody je to cenné území. Zacházení s ochranou přírody a krajiny a udržitelného rozvoje obce se však zdá být prázdným pojmem. Jinak by nebylo možno zavést zeminou a stavební sutí nivu u ČOV. Proč dopustíme, aby soukromá firma vysokým plotem ohradila pozemky v Těptíně a výrazně tak omezila průchodnost krajiny pro lidi i zvěř?  Průchod krajinou omezuje i elektrický ohradník kolem golfového hřiště. Obyvatelé Kamenice mají stále méně možností vyhnout se nebezpečným silnicím bez chodníků. Na vesnici tak přestáváme chodit pěšky

 

8/ Podkladem pro další plánování komunikací v dlouhodobém horizontu by měla být kvalitní dopravní studie. Z čeho by měla vycházet?  V jaké interakci by měla být s hlavním městem?

AK: Dopravní studii, která by dopravní situaci v Kamenici pomohla komplexně řešit, zatím nemáme. Toto téma otevřeli na zastupitelstvu Jana Kohlová a Martin Otáhal již před třemi lety v souvislosti s  rekonstrukcí prostranství kolem kulturního domu. Zatím stále čekáme, až bude zpracována. Doufejme, že dopravní studii zpracuje odborník, který dostal úplné a správné zadání od obce. Bez dobrého zadání totiž nelze zpracovat dobrou studii.

PN: Dobře zadaná a zpracovaná dopravní studie by jistě dala návod, jak zlepšit dopravní situaci na stávajících komunikacích. Pěší a hromadná doprava a také cyklodoprava by měly mít v zadání vyšší prioritu než individuální automobilová doprava, pokud je naším cílem příjemný život v obci a veřejný prostor sloužící lidem. Automobil je obecně vnímán jako přítel člověka. Je však zároveň nepřítelem veřejného prostoru v obci. A obec, to jsou lidé. Dilema, které je potřeba vyřešit. Nemůžeme mít všechno najednou, na to nemáme dostatek prostoru. Ve středních Čechách, Kamenici nevyjímaje, je obrovský přetlak automobilů. Dokázaly by už teď přeplnit všechny představitelné komunikace i všechna představitelná parkoviště. Budování nových komunikací pro motorová vozidla nedává, v situaci limitovaného prostoru, žádný smysl. Tudy cesta nevede, zkušeností je Evropa plná. Prioritami dopravní studie by mělo být také zachování prostoru, který ještě neopanovala motorová doprava, a jeho postupné rozšiřování tak, aby se z Kamenice mohlo stát místo, kde jít pěšky, nebo jet na kole bude přirozenou volbou. Místem, kde se lidé nebudou bát pustit dítě do školy pěšky, na kole nebo koloběžce. Místem, které bude znamenat pro lidi přátelský a bezpečný prostor.

MH: Dopravní studie by měla zohlednit i cesty  k nemovitostem od hlavních komunikací, které jsou mnohdy úzké, s velkým sklonem, s nezpevněnými okraji, v zimě špatně udržované. Mnoho lidí si přestavělo chaty na RD a nyní požadují služby od obce. V chatových oblastech se nepočítá s úklidem sněhu v zimním období. Naopak tam, kde vznikly stavební parcely bez vybudovaných komunikací, staví si je majitelé sami na své náklady, starají se pak o jejich údržbu. musí umožnit průjezd vozidel záchranného systému.

PK: Téma dopravní studie je velice živé. Neočekávejme však od dopravní studie vyřešení všech problémů. Už v jejím názvu „studie“ je zakotvena skutečnost, že má řešit hlavní zásady, koncepční ideje a strategii přístupu k tématům, která zde byla vyřčena. Není však schopna vyřešit vše do detailu. K tomu mají sloužit návazné projekty, které by měla obec zadat a které by se měly řídit zásadami definovanými v  dopravní studii.

 

9/ Během období lockdownu se k nám Pražané přijížděli nadechnout vzduchu a svá auta odstavovali, kde je napadlo. Obyvatelé okrajových osad Kamenice by mohli vyprávět. Také toto je interakce naší obce s hlavním městem. Napadá vás řešení?

MH: Dala by se využít budoucí odstavná parkoviště s návazností na integrovanou dopravu, na turistická značení, cyklotrasy apod. Pokud vzniknou, plnila by i tento účel. Dopravní studie zohledňující komplexní možnosti dopravy třeba i koňmo, pěšky či na kole může zajistit  sofistikovaný průchod krajinou, čímž zabrání vytváření nových nežádoucích cest (např. napříč loukami) nebo parkování na nevhodných místech.

 

10/ Obce po celé republice budují v posledních desetiletích aktivně chodníky. Nejen před volbami. Tím se celé Česko blíží standardu západních zemí, kde je bezpečnost lidí na prvním místě. Jak se touto optikou díváte na Kamenici? A co další prvky zvyšující bezpečnost všech účastníků provozu – přechody, přechodová místa, semafory, kruhové objezdy atd.?

AK: Ochranu chodců, především dětí, je potřeba neustále prosazovat. Chybějící chodníky v Kamenici nedovolily vytvoření pevných sociálních vazeb. Intenzivní a neregulovaná doprava zamezila volnému pohybu dětí a ty se nesetkávaly,  jen se vozily v autech vystrašených rodičů. Vesnice jako by nežila. Lidé nechodí pěšky, nepotkávají se…

K chodníkům patří také přechody pro chodce. Není přece možné jít po chodníku domů a v místě, kde má být přechod, čekat, až projedou všechna auta. V ranní a odpolední špičce i několik minut. Přejít vás nepustí nikdo. Není tam totiž ani dopravní značka, která by upozorňovala na chodce. Dočkali jsme se sice chodníku směrem na Těptín, ale v aleji, která vede k hrobce, je i nový přechod .Bohužel umístění přechodu z něho dělá nebezpečné místo. Osvětlení chodníku se ale opravdu povedlo, je naprosto bezchybné.

MH: V Kamenici chodníky  stále chybí, dokonce i v centru obce.  Návaznost chodníků je opravdu tristní. Situace se na hlavní Benešovské ulici za 30 let velmi významně změnila k horšímu. Také proto, že komunikace č. 603 je v neutěšeném stavu, je bez bezpečnostních prvků – hlavně chodníků podél ní. V osadách chybí nejen chodníky a přechody, někdy chybí více ohleduplnosti řidičů k chodcům. Některé nově vybudované chodníky se příliš nepovedly – např. Struhařov.

PV: Situace v Kamenici se mírně zlepšila, ale stále je co řešit. Chodníky vznikají velmi pomalu a nekoncepčně. Konečně máme chodník na hrázi pod školou. Trvalo to ale mnoho let.

Osady v Kamenici stále ještě propojeny chodníky nejsou! Téměř každý den vidím chodce, kteří se snaží dostat z Ládví do Kamenice. Riskují život. Bohužel v této oblasti jezdí auta poměrně velkou rychlostí. Není se čemu divit. Podle dopravního značení nejsou totiž v obci. Kdyby zde byl chodník, nemuseli by obyvatelé z Ládví dojíždět do obchodu či školy autobusem, stačilo by, kdyby mohli bezpečně jít po chodníku. Z Ládví do Kamenice neexistuje žádná klidná cesta pro pěší kromě lesní. Ta je vhodná spíš pro procházky v přírodě než pro rychlý a bezpečný přesun, např. do školy. Navíc z této lesní cesty pak pěší, pokud míří ke škole,  čeká riskantní „přeběh“ hlavní Benešovské ulice z ulice Olšové na cestu vedoucí do ulice K Čističce. Přechody by měly být samozřejmostí všude, kde je to možné, aby řidiči počítali s možností pohybu chodců.

AK: Co se týká kruhových objezdů. V Těptíně ho máme už pár let. Měl zpomalit a zklidnit dopravu v tomto místě. Je ale možné projet ho osmdesátkou! Splnil svůj účel? Podle mne ne.

PK: Chodec a chodníky – téma, které je v Kamenici a okolí nesmírně silné. Rád bych připomněl, že úspěšným vyřešením tohoto problému není realizace parciálních chodníků vedle komunikací, nýbrž vyřešení systému pěších tras jako celku. Existující komunikace mezi stávající zástavbou nelze nafukovat. V některých místech z prostorových důvodů nelze realizovat klasický souběh komunikace a chodníků. Řešením jsou však v některých místech sdílené prostory, tzn. veřejný prostor, kde se pěší, auta a cyklisté dokáží pohybovat ve společném neodděleném prostředí, které bývá spojováno s kvalitním stavebním a architektonickým řešením.

 

11/ Kromě cyklistů a koní se po Kamenici pohybují rodiče s kočárky. Velmi zranitelní a křehcí účastníci provozu. Žádná vyhláška na ně nemyslí, na rozdíl od cyklistů a koní. Jak se chodí s kočárkem po Kamenici? Představme si např. trasu ze Všedobrovic na Novou Hospodu na poštu, tedy v rámci obce.

MH: Příšerná představa nejen pro mě, ale hlavně pro maminku s kočárem a jedním dítětem za ruku. Dcera bydlela v centrální Kamenici a jezdila s kočárem denně na procházku. Dnes už je to 7 let, za tu dobu žádná změna kromě chodníku u základní školy, o který bojovali někteří zastupitelé celých 14 let.

 

12/ Některá „dopravní řešení“  a podoba veřejného prostoru v Kamenici připomínají Balkán za hlubokého socialismu. Např. ulice Jednosměrná, „stará benešovská“ aj.

AK: Má-li se Kamenice stát plnohodnotným místem pro rezidenční bydlení, musí být vyřešena zejména doprava a bezpečnost chodců. Lze to udělat tak, aby to pěkně vypadalo a zároveň plnilo tyto požadavky. V centru obce je třeba omezit rychlost a centrum pomyslně vzít autům a vrátit lidem. Technická opatření v moderních obcích nedovolují autům nabrat vyšší než povolenou rychlost. Kamenicí lze však mnohde projet takovou rychlostí, která není povolena ani mimo obec.

PK: Nerad bych, aby problém pěších byl zúžen jen na chodníky. Jsou to sice prvky kontinuity a prostupnosti obydleným územím, avšak prostředí vytváří náves, náměstí nebo místo jakkoli nazývané, vybízející ke společenským aktivitám. Prostě místo, kde je příjemné se zastavit, popovídat si, dát si tam rande… Podívejme se opět za naši jižní nebo západní hranici, do Rakouska, dále do Švýcarska, do Francie nebo Holandska. Tam nevnímáme chodníky v samostatné existenci, ale jako součást společensky a architektonicky koncipovaného veřejného prostoru.

 

13/ Bezpečná doprava dětí do škol a mateřských škol je v Kamenici nyní možná pouze osobními automobily. Vidíte východisko do budoucna? Připomínám, že o školním autobusu již minulé zastupitelstvo jednalo, ale toto řešení bylo vyhodnoceno jako neprůchodné.

MH: Řešení této otázky by možná napomohla diskuze – rodiče, škola obec. Každá diskuze – i přes nejednotu názorů -je vždy ku prospěchu, pokud všechny zúčastněné strany dokáží naslouchat a zamyslet se nad míněním jiné strany.

 

Nastínili jsme mnoho problémů. Místy zazněly i náznaky možností řešení.

 

PŠ: Vidíme, že kromě dílčích úprav v dopravní infrastruktuře a částečných oprav   silnic se s vnitřní sítí  silnic a chodníků za posledních 20 let nestalo nic, co by odpovídalo  současným potřebám obyvatel Kamenice. Obecně by všichni  obyvatelé Kamenice měli být možnost použít chodníky při pěším přesunu z jedné části  obce do druhé.

V rámci změn územního plánu se dnes řeší silniční připojení a podmínky pro budoucí (zatím hypotetické) obyvatele obce. To by bylo v pořádku, kdyby byla vyřešena bezpečnost pohybu po obci pro stávající obyvatele obce. Ti však mnoho let čekají na významnější zlepšení kvality pohybu  po obecních silnicích a chodnících.

Pokud jde o novou zástavbu v obci, je v prvé řadě nutno mít pod kontrolou  dostatečnost  a kvalitu obecních silnic a chodníků, ale také kapacitu ČOV, školek, škol, lékařů .

Důležitý je komplexní pohled na problém. Např. ulice Návršní má od léta v horní části konečně krásný povrch. Po tolika letech velký úspěch. Ale proč bez chodníku, bez zpomalovacích prvků? Auta tam teď jezdí mnohem rychleji, než je povoleno. Kromě toho tudy výhledově bude jezdit těžká nákladní doprava na lokalitu K8 (louky po pravé straně Návršní ve směru ke křižovatce s ulicí Ringhofferovou).

Problémů je víc než dost. Jejich  řešení opravdu musí být systémové. Prvořadé je pořídit klíčové dokumenty, z nichž by měl vycházet územní plán. Jejich zpracování odborníky je drahé, ale pokud chceme kvalitu, jsou to dobře investované peníze do budoucnosti Kamenice. Jde zejména o:

1/ Komplexní  vyhodnocení vlivu na životní prostředí  obce (SEA) odpovídající realitě a skutečnosti, že Kamenice má krásnou a unikátní přírodu zasluhující poctivou péči.

2/ Komplexní dopravní koncepci obce tak, aby na ní bylo možno stavět v horizontu alespoň nejbližších 10 let.

Neméně důležitá je pak je i vazba na  nadřízené a partnerské úřady a organizace a komunikace s nimi. Bez spolupráce klíčových hráčů – okolních obcí, podnikatelských subjektů –  se nepohneme z místa. Platí to pro cyklostezky, systém PID, záchytná parkoviště, stejně jako pro chodníky a stezky pro pěší či koně. Řadu projektů jedna obec neufinancuje – také zde je důležité komunikovat a vyjednávat s partnery.

 

PK: Řešním situace v oblasti dopravy směrem na Prahu je důrazný tlak na zkracování intervalů, zvyšování kapacity použitím zejména kloubových autobusů a zajištění časových návazností na lokální linky. Tím  lze dosáhnout výrazného zvýšení efektivity veřejné dopravy oproti přirozené tendenci použít vlastní auto. Jenomže jsme u problému, který je zde opakovaně zmiňovaný: ucpané stávající komunikace, neprůjezdnost a neschopnost garantovat jízdní řád. Jsou to spojité nádoby. Pokud nebude nabídka kvality a kapacity veřejné dopravy převyšovat poptávku, bude vždy MHD jenom ve vleku současných kapacitních požadavků. Nedávné zkušenosti ze západní Evropy potvrzují opakovaný fakt, že je potřeba dopředu vytvořit zvýhodněnou nabídku veřejné dopravy, i přes existenci problémů s neprůjezdností společně sdílených komunikací. Tím dojde k postupnému, nikoli jednorázovému přelivu cestujících ze sféry individuálního automobilismu do sféry veřejné dopravy. Následně potom dojde k určitému, nikterak skokovému, poklesu intenzity individuální dopravy, čímž se zkvalitní rychlost a pravidelnost dopravy veřejné. Možná to zní jako teorie, ale v zemích, kde bylo tradiční pouto občana a automobilu skoro nerozlučné, toto zafungovalo (např. ve Francii nebo v Británii). Těchto cílů jsme schopni dosáhnout v relativně krátké době několika let.

A pak je tu cíl střednědobý, možná až dlouhodobý – vytvoření nezávislé dopravní cesty veřejné dopravy, která nebude v celé své trase svázána s individuální dopravou. Jasně, nabízí se doprava kolejová – železnice, nebo povrchové metro, či tramvaj. Železnice i metro nabízejí rychlost, naprostou nezávislost na podmínkách silniční dopravy, tudíž garanci časové dostupnosti centra Prahy. Avšak investice do výstavby přináší extrémní ekonomické náklady. Těžko si asi představíme, že by v centru Jesenice, Horních Jirčan nebo Kamenice někdo zainvestoval podzemní stanici železnice nebo metra.

Naopak je tu k dispozici tradiční dopravní prostředek – tramvaj. Její tratě umí zkombinovat rychlé úseky v nezastavěném území na samostatném drážním tělese mimo existující silniční komunikace, a zároveň umí procházet centry měst, městeček a obcí ve sdíleném prostoru kombinujícím pěší plochy, tramvaje a přiměřený pohyb automobilů (za předpokladu, že tranzitní doprava v těchto sídlech bude vedena převážně po obchvatech). Dokáži si představit jako velice reálný směr vývoje veřejné dopravy realizaci takovéto tramvajové tratě, jednokolejné s výhybnami, která napojí celou oblast Jesenicka a Kamenicka k budoucí konečné stanici metra trasy D v Písnici a která zároveň se napojí i na pražskou existující tramvajovou síť. Úspěšně realizované příklady z minulých let např. v Zürichu nebo v Linci nebo v Gmundenu nebo v Baselu to krásně dokladují. Realizace nemusí být tak vzdálená. Jen to chce odvahu a společně vytýčený jasně definovaný cíl!