Kulatý stůl: Příroda a životní prostředí v Kamenici

Území o rozloze 17 km2 se dvěma zámky a zámeckými parky a s hrobkou rodu Ringhofferů. Tyto kulturní památky spojují cesty lemované alejemi staletých lip a stezky podél zcela ojedinělé kaskády rybníků. To je Kamenice, obec 20 km od Prahy se zhruba šesti a půl tisíci obyvateli, z nichž mnohé sem v 90. letech minulého století přilákala právě vidina bydlení v zeleni nedaleko Prahy. Příroda a bohatství jejích forem – rybníky a potoky, krajinné partie s lesy a loukami – byly a jsou tím, co dělá Kamenici Kamenicí.

Jak dosáhnout toho, aby příroda hrála na tomto území i nadále důležitou roli, aby se nestala přehlíženou popelkou? Především je třeba naučit se ji vnímat a dívat se na věci v souvislostech. Nejen o tom si povídáme u “kulatého stolu” s Pavlem Šotolou, Martinem Otáhalem, Janou Kohlovou, Miroslavem Vosátkou, Šárkou Šotolovou a Františkem Kalousem, výrobním ředitelem společnosti Líšno, a.s.

Co se vám vybaví, když slyšíte slovní spojení “příroda v Kamenici”? Čím je pro vás kamenická příroda unikátní?

Pavel Šotola (PŠ): Je to stále ještě krásná, místy panenská příroda, faktická přírodní brána do Posázaví, o jejíž zachování má smysl usilovat. V Kamenici je zatím, v porovnání s ostatními přípražskými oblastmi, nedílnou součástí obce.

Kamenice kromě nádherné flóry disponuje i významnou faunou, a to jak v parcích, podél kaskády rybníků na Kamenickém potoku, v oblastech niv a mokřadů, tak i v zástavbě obce. Slovní spojení “příroda v Kamenici” pro mne znamená i zadání chránit a velmi uvážlivě hospodařit s přírodním bohatstvím obce a věnovat velkou péči územně plánovacím řešením v obci tak, aby příroda nebyla touto činností negativně dotčena.

Miroslav Vosátka (MV): Kamenice pro mě byla od začátku místem, které představovalo hranici mezi satelitními sídly Prahy, například Jesenicí, a venkovem s typickou vesnickou zástavbou a vesnickým duchem. Podobných obcí je jistě více, některé byly však narušeny výstavbou skladových hal kolem dálnice. Kamenice už je venkov, její velkou část tvoří stará zástavba a vesnice je obklopena krásnými lesy hned z několika stran. Četné rybníky doplňují přírodní scenérii a nelze zapomenout na klenoty – cenný štiřínský zámecký park i zámecký park v Kamenici. Bohužel mnohé z těchto cenností bylo za posledních dvacet let nevratně poškozeno nebo i zničeno.

František Kalous (FK): Pro nás je příroda v Kamenici spjata s rybníky, na kterých naše společnost hospodaří posledních 30 let. Je třeba si uvědomit, že primární účel budování rybníků byl rybochovný a teprve v pozdějším období se začaly rozvíjet mimoprodukční funkce.

V současnosti jsou rybníky, v důsledku neustále se rozrůstající zástavby, již téměř v centru obce, a proto jsou méně vystavovány tlaku rybožravých predátorů. To je snad jediný pozitivní vliv současnosti na naše hospodaření.

Martin Otáhal (MO): Kdybych zavřel oči a měl bych říci, co si vybavím, bude to určitě Grybla s Panskou skálou, Vlková, okolí „Mlejňáku” či Markvartu a okolí Pištrajchu. Zajímavostí této obce je to, že u nás příroda v podstatě tvoří součást obce, což je v takto osídlené oblasti poměrně unikát, který je dle mého názoru potřeba zachovat. Máme zde spoustu krásných malých i větších potoků, mokřadů, tůněk, luk, remízků či lesíků, a to v přímém sousedství s obytnými zónami. Krásně to lze demonstrovat na přírodních pasážích mezi jednotlivými osadami. Jak známo, voda přitahuje živočichy, a díky tomu zde máme poměrně unikátní a bohatou skladbu živočichů. Proto bychom měli tuto přírodu v rozumné míře ochraňovat jak pro nás a budoucí generace.

Šárka Šotolová (ŠŠ): Příroda v Kamenici možná kdysi unikátní byla. Bohužel při posouzení současných přírodních poměrů v obci mi není zrovna dobře po těle. Soukromé zahrady vyplňují zejména nevhodné jehličnaté druhy stromů, poslední zbytky volných ploch, které by potenciálně mohly sloužit pro přírodu, se prodávají za účelem jejich zastavění, na mnohých místech pak dochází k masívnímu kácení dřevin. Za nejcennější část považuji kaskádu rybníků počínaje Štiřínským a konče Dvorským rybníkem. Je žalostné se každé jaro dívat na vypuštěné nádrže, ve kterých vyhasíná veškerý život. V rybnících přece nežijí jen ryby. Avšak nehledě na vypouštěné rybníky, sterilní plochy golfového hřiště, či zastavování dosud volných územních ploch existují v Kamenici zbytky přírodních prvků, které by při dobré vůli mohly sloužit jako základní kostra místních přírodních hodnot. Přírodu v Kamenici lze vnímat jako prvek, který zlepšuje faktor pohody života obyvatel. Příroda v obcích má charakter městské zeleně, jejíž funkcí je především tlumení hlučnosti, filtrace a čistění ovzduší, produkce kyslíku a vytváření příznivých mikroklimatických podmínek, tedy zvlhčování vzduchu, poskytování stínu a další. Při soudobém trendu mám obavy, že Kamenice o tyto atributy pomalu přichází.

Kamenice má novou čističku odpadních vod s moderní technologií. Znamená to, že se zamezí výskytu sinic v rybnících a naše rybníky znovu budou ke koupání?

Jana Kohlová (JK): Aby byly naše rybníky znovu ke koupání, je můj dlouholetý sen. Sama jsem na koupání v přírodních rybnících vyrostla. Miluji plavání a dle mého názoru propojení sportu s pobytem přírodě je nejzdravější způsob rekreace. To zjistili i naši předci a všechny naše rybníky byly hojně využívány ke koupání. To bohužel dnes nejde. V tomto je asi nejdál Plzeň, která se dlouhá léta brání znečišťování povrchových vod vysokými pokutami, jakož i spoluprací s hydrobiologem, který navrhuje opatření ke zvýšení kvality vody – např. regulací množství chovaných ryb. Na Boleveckém rybníku běžně bývá průhlednost vody až do hloubky 3m, proto se stal nejvyhledávanějším rybníkem ke koupání. Bolevecké rybníky mají dokonce své facebookové stránky, kde se dočtete vše o kvalitě vody, o vzácných rostlinách, které tam rostou, nebo jací mlži v nich žijí. Je to pro mne předobraz toho, jak bychom mohli v Kamenici žít v souladu s přírodou a zlepšit kvalitu vody v rybnících.

MV: Před lety jsem se účastnil projektu revitalizace vodních ploch, rybníků, toků, nádrží pro pitnou vodu a monitoring výskytu sinic byl jedním z hlavních cílů projektu. Tenkrát mi kolega, který je jedním z největších světových expertů na sinice, říkal, že microcystiny, které produkují některé sinice, jsou na stejném seznamu toxických látek jako anthrax (snět slezinná, používaná jako biologická zbraň), jsou tedy opravdu velmi nebezpečné nejen pro ryby a další vodní živočichy, ale i pro lidi. Proto se musí jeho obsah monitorovat v povrchových vodách a hlídat i v pitné vodě. Výskyt sinic ve všech rybnících v Kamenici je zvláště v teplejších obdobích katastrofální. Vždy mne překvapovalo, že toto nikdo neřeší. Lidé se dokonce v některých rybnících v létě koupou a netuší, jak vysoký je obsah sinic ve vodě. Dnes již existují k přírodě šetrné postupy jak sinice omezovat. V prvé řadě je třeba zamezit navyšování koncentrace dusíku a fosforu v povrchových vodách například zrušením vyústění odpadů nebo přikrmování ryb.

FK: Nevíme, na jakém principu nová ČOV pracuje, ale pokud je zařazen terciální stupeň na separaci fosforu, tak kvalitativní parametry vody na přítoku by měly být určitě lepší, a tudíž by se mohl obsah sinic snížit.

Obecně, voda z ČOV je sice z velké části vyčištěná, ale obsahuje již biologicky mineralizované látky, které některé vodní organismy, zejména zooplankton (který plní čistící funkci ve vodě), nejsou schopny zcela zpracovat. Naproti tomu tyto látky jsou zdrojem potravy pro fytoplankton, který se rychle rozmnožuje, a tím se narušuje biologická rovnováha mezi zooplanktonem a fytoplanktonem.

Když nebyly ČOV, tak se látky, které se dostaly do rybníka, rozkládaly postupně.

V minulosti se totiž do rybníků aplikovalo velké množství organických živin (např. hnůj apod.) a přesto kvalita vody (čistota) byla lepší než dnes. Bylo to dáno správným poměrem živin na rozdíl od současnosti.

Na kvalitě vody se samozřejmě projevuje i neustále rostoucí počet obyvatel a také nárůst sedimentu v rybnících. A přikrmování ryb je to poslední, co má vliv na tvorbu sinic. I rybí obsádky nejsou výrazně vyšší. Je totiž velmi jednoduché poukazovat, že za vše mohou rybáři. Současný způsob hospodaření na rybnících je už tak sešněrovaný neustálými omezeními a nařízeními jak ze stran úřadů, tak různých „zelených“ skupin, že je na hraně ekonomické rentability. Každý ví nejlépe, jak co máme dělat, jaké máme mít povinnosti. Ale odpovědnost a náklady nechávají jen na nás.

ŠŠ: Rybníky v Kamenici by neměly sloužit ke koupání a rekreaci, a to z několika důvodů. Především s vybudováním přírodního koupaliště by musel souhlasit jejich vlastník. Technické a hygienické předpisy jsou natolik náročné a složité, že realizace takového přírodního koupaliště by snížila biologickou hodnotu rybníka. Navíc by šlo o poměrně nákladnou a technicky náročnou investici. Rybníky slouží k chovu ryb a měly by být koncipované a provozované tak, aby kromě produkčních a ekonomických stimulů plnily úlohu funkčních biotopů, které by koncentrovaly charakteristickou flóru a faunu. Rybníky musí nahrazovat prostředí, které jsme v minulosti přírodě vzali násilnými změnami vodohospodářských poměrů a přeměnami přírodního prostředí na umělou kulturní krajinu s výrazně sníženou biodiverzitou. Snad každý již zaznamenal křik odborníků, že je pro náš život nanejvýš důležité zadržovat vodu v krajině. Rybníky jsou jedním z hlavních řešení. Stále totiž platí a nadále platit bude, že život lidí bude záviset na úrovni a kvalitě přírodních poměrů. Je proto v našem zájmu, aby druhová rozmanitost rostlin a živočichů byla co nejvyšší. Rybníky v tomto smyslu sehrávají jednu z hlavních rolí.

Lidská sídla a čistota vody jsou dva pojmy, které nebývají v souladu. Víme, že některé osady v Kamenici nejsou dosud odkanalizovány. Víme i to, jaká je čistota vody v kamenických rybnících?

FK: Kvalitu vody pravidelně monitorujeme, ale naše možnosti, jak ji ovlivnit, jsou bohužel minimální. V současné době kvalita vody splňuje požadavky dané nařízením vlády pro povrchové vody. Velký vliv na kvalitu vody mají čističky odpadních vod, častější rozmary počasí, chcete-li klimatické změny (sucho x povodně), rostoucí počet obyvatel a jejich chování, výstavba, jakož i nevhodné hospodaření v krajině apod. Stačí se podívat, jak vypadá voda v rybnících po trošku silnějším dešti. Nebo naopak, když jsou sucha, co do rybníků přitéká. Ale copak my můžeme za to, co se do rybníka dostane? Nechť si odpoví každý sám.

MO: Nic takového jako podrobnou analýzu kvality vody v rybnících či v dalších vodních plochách (potůčky, tůně a studánky) na území obce jsem bohužel zatím neviděl. Jediné měření, o kterém vím, soukromě provádí Strojmetal na Hamerském rybníku, ale data z tohoto měření nemám k dispozici.

Je velká škoda, že na území obce neprobíhá pravidelné měření kvality vody, ani kontinuální měření. Vzhledem k velikosti naší obce by bylo pravidelné měření kvality vody velice vhodné. Každá změna kvality vody je totiž výborným ukazatelem znečištění v obci. Pomocí pravidelných a podrobných rozborů pak lze snáze lokalizovat zdroje znečištění nejen vody, ale i půdy v jejím okolí. Osobně na to marně upozorňuji od té doby, co jsem v zastupitelstvu.

Možná bych šel ještě dále a nechal bych periodicky analyzovat také sedimenty z našich rybníků. Z rozboru sedimentů lze totiž získat data o dlouhodobém znečišťování přírody. Takovýto monitoring probíhá na různých místech v ČR, zejména na velkých tocích. Dlouhodobý monitoring by nám dal do rukou argumenty a důkazy pro vyjednávání se znečišťovateli bez rozdílu, zda jde o zahrádkáře, obyvatele, živočišnou výrobu či průmyslovou výrobu.

Je jasné, že by to nebylo zadarmo. Je proto třeba zvážit všechna pro a proti, stejně jako rozsah testování vod. Samozřejmě veškerá taková měření by bylo potřeba provádět v součinnosti s majiteli vodních toků, což by ovšem mělo být i v jejich zájmu.

Na rybnících u nás žijí kachny, volavky, občas labutě, letos v listopadu se objevilo dokonce hejno racků. Zjara se ozývají žáby. Je něco z živočišné říše, co zůstává našemu zraku a sluchu skryto?

ŠŠ: V důsledku hospodaření na zdejších rybnících velmi výrazně klesla jejich biologická hodnota. Živočišné druhy, které jsou svými vývojovými fázemi na vodním prostředí rybníků závislé, až na několik výjimek, ve vodě už dnes nenajdete. Týká se to především bezobratlých živočichů, tedy měkkýšů či vodního hmyzu, který je důležitou složkou místní fauny a nezastupitelnou potravní základnou pro obratlovce (obojživelníky, ptáky). Situaci by nesporně zlepšila změna způsobu nakládaní s rybníky v celé soustavě, zejména omezeni umělého krmení rybích obsádek a dále dlouhotrvající a časté vypouštění rybníků v době aktivního života jejich obyvatel, především v jarním období, kdy se většina živočišných druhů rozmnožuje.

FK: Rybníky na Kamenicku jsou rybníky hospodářskými. Vypouštění rybníků je dáno chovným cyklem na daném rybníku. Současně je upravováno manipulačním řádem a rozhodnutím o nakládání s vodami, které stanoví pravidla pro manipulaci a vypouštění vody. Tyto dokumenty schvalují příslušné úřady (mj. odbor ochrany životního prostředí).

Pokud jde o jarní výlovy, tak ty probíhají vždy do začátku rozmnožovacího cyklu obojživelníků, a tím pádem zásadně nenarušují jejich výskyt.

Co se týče způsobu chovu, je jistě možné přejít z dnešního polointenzivního chovu na plně extenzivní, což by mělo vliv na zlepšení kvality vody. Nicméně je třeba k tomu dodat, že to někdo bude muset zaplatit.

V Kamenici zasahují krajinné partie do zástavby. Příroda a člověk jsou tu v těsném kontaktu. Která místa považujete za nejcennější? Je vůbec žádoucí a nutné je chránit? Často slýcháme, že příroda si poradí…

JK: Bohužel příroda si sama neporadí. Právě proto, že zde máme zástavbu v těsném dotyku s přírodními plochami, dochází zde permanentně k zánikům dalších hodnotných biotopů. Nejhorším příkladem z poslední doby je např. zničení krajinářsky velmi hodnotného území pod Višňovkou v Těptíně. Solitérní staré duby rostoucí mezi velkými balvany byly vykáceny, balvany vytrhány a celé území bylo zplanýrováno – již se zde pasou krávy. A státní správa nemá dostatek důkazů, že zde nebylo nic protiprávně vykonáno či poškozeno. Pouze nařídí viníkovi koupit 15 stromů. Nic víc!

ŠŠ: Za důležité a cenné považuji všechny lokality v Kamenici, kde se koncentruje větší množství rostlinných a živočišných druhů. Například rybník Křísov a přilehlý mokřad, vlhké nivy podél Kamenického potoka a všechny souvislé porosty lesního typu s přirozenou skladbou dřevin. Nezanedbatelný je samozřejmě park kolem zámku Štiřín se starými, často doupnými stromy. Kamenici obývá řada zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, jejichž ochrana vyplývá ze zákona. Zároveň v Kamenici existuje další kategorie – územní ochrana prostřednictvím významných krajinných prvků – vodních toků, jejich údolních niv, rybníků a lesů. Nešvarem se stává oplocování volné krajiny. Takové zásahy zamezují přirozenému šíření živočišných druhů a celkově omezují prostupnost krajiny. Oplocení větších ploch může orgán ochrany přírody nepovolit, případně upravit tak, aby byla zachována kontinuita krajiny.

JK: V Kamenici máme poměrně málo vzácných druhů rostlin. O to více bychom je měli chránit. Orchideje zde dlouhodobě mapuje Muzeum Říčany. Bohužel je zde zaznamenán obrovský úbytek orchidejí, z většiny evidovaných lokalit již vymizely úplně, zejména z důvodu zániku vhodných životních podmínek a nulového managementu. Obdobný příběh je se sibiřskými kosatci. Nedávno byl zjištěn jejich výskyt na stavebních pozemcích v Těptíně. Jelikož se jedná o chráněný druh, náš spolek zažádal oficiální cestou, aby bylo provedeno odborné zmapování a navrženo přemístění (tzv.transfer) na vhodnější lokalitu. Státní správa ani naše samospráva nepodnikly vůbec nic a pozemky byly urychleně zastavěny. Dostali jsme jen dopis, že legislativně je tento druh dostatečně chráněn.

A co dělat pro ochranu? Všímat si bedlivě věcí kolem sebe a nezůstávat lhostejní. Nejvíce poškozených přírodních lokalit v Kamenici je v důsledku špatné péče a nevhodných navážek v nivách potoků.

Když se řekne SEA, mnozí pořádně nevědí, co to znamená, pro další je to nutné byrokratické zlo, zbytečnost. K čemu je? Je zpracovaná i pro Kamenici?

PŠ: SEA (Strategic Environmental Assessment – Posouzení vlivu na životní prostředí) by měla být nedílnou součástí jakékoli významnější změny územního plánu s dopadem do přírody. SEA by měla na základě detailní znalosti území obce a jejího přírodního bohatství realisticky – a spíše konzervativně posoudit dopad územně plánovacích činností obce na zachování a rozvoj přírody. To, jestli se má zpracovat SEA, většinou určuje krajský úřad nebo Ministerstvo životního prostředí ČR.

Bohužel se stalo nepsaným pravidlem nejen v obci, ale v celé ČR, že SEA je pojímána jako formální analýza, která, když už je nařízená, tak se “nějak a někým vyrobí”, ale málokoho zajímá její obsah. Výsledkem je potom vyhodnocení dopadů územně-plánovacích činností obce na životní prostředí, které neodpovídá realitě, nereflektuje skladbu fauny a flóry v lokalitě.

To je i případ Kamenice. V současnosti existuje SEA pouze částečná, pokrývající jen některé změny územního plánu, a to ještě se závažnými chybami.

MV: Existuje jeden velmi účinný nástroj, který, pokud je důsledně využíván, je schopný zamezit mnohým nevhodným (sice v dobré víře činěným, ale bohužel amatérským) zásahům do přírody a krajiny. Nazývá se krajinářská studie, která posoudí to, co je v krajině hodno ochrany, jaké zásahy jsou potřebné, nebo naopak nevhodné. Taková studie zahrnuje komplexní analýzu krajiny, zpracovává koncepci péče a rozvoje krajiny, stanovuje cíle zlepšování dosavadního stavu, včetně ochrany hodnot krajiny, a krajinářskou koncepci zastavěného a nezastavěného katastrálního území. Krajinářská studie kromě toho posuzuje optimalizaci hydrologického režimu celého území, prostupnost a obytnost krajiny a navrhuje koncepci ochrany, péče a dalšího rozvoje prvků historických a kulturních hodnot. Pouze takováto studie, která určí zásady hospodaření v území s cílem zachování trvale udržitelného rozvoje krajiny a podpory biodiverzity území, může být základem pro integraci předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj krajiny. V obci, kde se investiční záměry takovouto studií neřídí, dochází nutně k devastaci krajiny a přírodních hodnot. Jednoduše řečeno, pokud chci například podnikat a nebýt z těch, kteří se neohlížejí na devastaci přírodních zdrojů, tak si nutně musím stanovit mantinely pro své podnikání tak, aby kvůli mé firmě nedocházelo k nevratným škodám přírody. Krajinářská studie je jistým nezávisle a odborně vytvořeným mantinelem pro jakékoli vedení obce určujícím to, co lze a co již nelze akceptovat při realizacích v rámci územního plánu.

O bohatství živočišných a rostlinných druhů v Kamenici uměl krásně vyprávět pan profesor Jan Buchar. Téma živé přírody zpracované profesorem Bucharem najdeme v knize Kamenice v proměnách věků, vydané v r. 2010 k 50. výročí vzniku obce Kamenice. Jen pavouků prý žije na území Kamenice 320 zjištěných druhů (str. 48)! Naopak nezmaři, druh žahavců, kteří žili hojně v Hamerském rybníce, se prý po zvýšení počtu obyvatel Kamenice a nedokonalém čištění odpadních vod z tohoto rybníka úplně vytratili (str. 57). A to by podle názvu měli vydržet všechno!

Sleduje nyní někdo systematicky, jak se mění a vyvíjí skladba fauny a flory v přírodě v okolí Kamenice? Kteří živočichové jsou indikátory čistoty prostředí?

MV: Pan profesor Buchar byl můj učitel na Přírodovědecké fakultě UK. Byl to moc hodný pán a všichni u něho chtěli dělat zkoušku. Měli jsme tenkrát na výběr mezi bezobratlými, které přednášel a zkoušel on, a obratlovci, které zkoušel jeho mnohem přísnější kolega. (Já jsem tenkrát šel na obratlovce a zkoušku jsem musel opakovat, protože jsem nepoznal lebku klokana.)

Nicméně na otázku, zda se někdo zabývá faunou či flórou Kamenice, musím odpovědět, že v současnosti o nikom takovém nevím. Je to určitě škoda. Dříve bývalo běžnější, že každá taková oblast měla svého lokálního přírodozpytce. Dnes je doba jiná a mnoho vědy se dělá v laboratořích. Mezi vědci je čím dál méně terénních taxonomů, tedy těch, kteří skutečně poznají jednotlivé druhy rostlin či živočichů.

ŠŠ: Pokud je mi známo, tak v Kamenici ani jejím okolí neprobíhají žádná sledování vývoje zdejších biocenóz. V nálezové databance AOPK ČR (Agentura ochrany přírody a krajiny – pozn. red.) je údajů o zdejší floře a fauně minimálně.

Pan profesor Buchar uvádí, že v letech 1978-1983 registroval v Kamenici každoročně výskyt více než sta ptačích druhů (str. 48). Nerozlišoval však, zda u nás hnízdí, či nikoliv. Bylo by zajímavé vědět, kolik druhů ptáků zde máme nyní.

Jak náročné by bylo provést systematický průzkum přírody v Kamenici?

ŠŠ: Stav přírodních poměrů lze hodnotit různými způsoby:

• Inventarizačním průzkumem, při kterém jsou zaznamenávány druhy rostlin a živočichů, kteří byli nalezeni v rámci průzkumu.
• Biologickou analýzou, která kromě inventarizace druhů zkoumá jejich populační dynamiku a vitalitu, ale i jejich poměrové stavy a vazby vnitrodruhově i mezidruhově a v závislosti na typu krajiny a jejím antropogenním zatížení.
• Prostřednictvím bioindikačních druhů nebo jejich vyšších taxonomických jednotek /např. významným indikátorem čistoty vody jsou larvy mloků, indikátorem čistoty ovzduší jsou některé druhy lišejníku/. Tento způsob vyžaduje vysokou specializovanost a je náročný na dílčí odborné osoby.

Pro účely zjištění biologických hodnot Kamenice bohatě postačí provedení inventarizačních průzkumů zaměřených na stěžejní přírodní lokality v obci a jejím okolí. Tyto průzkumy se doporučuje opakovat ve 3-5 letých periodách. V nedávné době byl proveden inventarizační průzkum rybníka Křísov a přilehlého mokřadu.

Jak vidíte budoucnost přírody v Kamenici?

PŠ: Jsem nezdolný optimista. Věřím a snažím se sám i v rámci našeho spolku dělat kroky, které mají šanci změnit pohled na zacházení s přírodou na území obce a zachovat ji pro budoucnost v co nejlepší kondici.

MV: Věřím, že příroda a její stav je pro většinu lidí zásadní životní hodnotou a doufám, že se to v budoucnu bude mnohem výrazněji odrážet v rozhodování volených zastupitelů obce. Přál bych si, aby se to, co lze ještě zachovat z přírodních zdrojů nebo i vylepšit na přírodním bohatství Kamenicka, stalo jedním z hlavních motivů fungování těch, kteří nás na obci budou zastupovat.

JK: Před několika lety jsem napsala do místního zpravodaje článek, že obraz krajiny je obrazem naší společnosti. Toto platí pro Kamenici čím dál víc. Ve spolku Kamenicko jsme došli k závěru, že společnost je třeba informovat, spojovat a iniciovat. Proto sázíme s lidmi stromy, uklízíme černé skládky, zachraňujeme studánky a snažíme se ochránit vše hodnotné, co je v našich silách. Zároveň organizujeme vlastivědné a geologické procházky a od příštího roku plánujeme sérii přírodovědných vycházek. Doufáme, že když místní lidé budou mít větší povědomí o tom, co je třeba chránit, tak má příroda v Kamenici budoucnost.

FK: Toť otázka. Nemáme skleněnou kouli. Nicméně již dnes vidíme velký tlak na nadřazenost ochrany životního prostředí nad rybničním hospodařením. Takže budoucnost přírody nejen v Kamenici se bude ubírat asi tímto směrem. Tlak na “Green deal” bude růst.

Na druhou stranu je potřeba říci, kdo to všechno zaplatí, protože to bude stát spoustu peněz. Očekávat, že to bude platit vlastník či provozovatel ze „svého“, je mimo realitu. Už dnes na to nemá prostředky. Pokud má převládat mimoprodukční funkce rybníka, tak to musí být kompenzováno z veřejných peněz, neboť se jedná o veřejnou službu. Tedy, že to půjde z kapes lidí. To si každý musí uvědomit.

MO: Myslím, že to s přírodou v Kamenici není špatné, ale rozhodně se nedá říci, že není co zlepšovat. Bylo by krásné, kdyby se ještě více prohloubil onen prostup přírody obcí, abychom si uvědomili, jaké výhody toto propojení má. Podpora prostupu přírody obcí by nám mohla pomoci k řešení takových problémů, jako je např. zadržování vody v krajině či snižování uhlíkové stopy. K tomu je ovšem nutné opřít se o odborné studie, najít kompromis mezi rozvojem obce a rozvojem přírody a nastavit dlouhodobě udržitelný rozvoj obce.

ŠŠ: Pokud se nezmění přístup vedení obce, jejich obyvatel i subjektů hospodařících na území obce, nebude se stav kvalitativně zlepšovat.

Závěrem citujeme slova pana profesora Jana Buchara:

„… Zdaleka neúplný výčet pozoruhodných druhů svědčí o dobrých předpokladech pro uchování důstojných přírodních poměrů i pro další generaci našich občanů. To vše však vyžaduje dobrou vůli a ukázněnost všech zdejších obyvatel. Nutno mít na paměti skutečnost, že veliké množství existujících organismů v přírodě, nekonečný počet jejich vzájemných vztahů, utvářel od pradávna prostředí, které umožnilo vznik i existenci člověka. To je dosti pádný důvod, abychom si toto prostředí náležitě opečovávali. V opačném případě nás mohou čekat nesnáze, jaké vznikly při nadvládě sinic v rybnících, kde se pamětníci ještě bez nesnází koupali.“

(V.Hartvichová, J. Pišna (edd.) Kamenice v proměnách věků, 2010, OÚ Kamenice, str. 76)